Vši (Anoplura, Pediculidae) je skupina hmyzu bodavého, která jest úplně bezkřídlá s hlavou v předu vybíhající v krátký sosák ozbrojený v předu háčky; z něho teprve vyniká vysunutelná ssací cívka. Tykadla jsou krátká, nitkovitá, 5člená, oči malé nefacettované. Hruď jest malá a nezřetelně dělená, zadeček veliký ze 7-9 kroužků. Křídla naprosto scházejí, chodidla jsou dvojčlená s drápkovitým článkem konečným, který možno přehnouti proti článku základnímu. Žiji vesměs cizopasně na ssavcích ssajíce krev. Vajíčka hruškovité podoby (hnidy) upevňuji na chlupy; vývoj děje se beze všaké proměny. Čítáme sem 6 rodů asi o 40 druzích. Na člověku cizopasí veš dětská (Pediculus capitis De G.), která jest 1-2 mm dlouhá, popelavá, se zadečkem vejčitým; žije na hlavě, snáší asi 50 vajíček, ze kterých po 6-8 dnech líhnou se mláďata, která třikrát se svléknuvše, asi v 18 dnech pak dospívají. Veš šatní (P. vestimenti Burm.) je špinavě bílá, má zadeček podlouhlejší a jest 2-3,5 mm dlouhá. Žije na místech lysých nebo málo chloupky porostlých a snáší vajíčka do záhybů a švů šatních. U některých osob způsobuje ohavnou chorobu všivost, tím, že zažírá se do kůže, která pak zduří a vytvoří nádor, ve kterém v. silně se rozmnožují, tak že celý jeho vnitřek jimi jest takřka naplněn. Nemoc ta přičítána byla mylně zvláštnímu druhu (P. tabescentium Alt.). Zaznamenány jsou i v historii příklady její, které přičítány trestu božímu. Muňka (v. t.). Četné druhy rodu všic (Haematopinus Leach.) žijí na ssavcích, zvláště na kopytnatcích. Mají sice tělo podlouhlé, ale zadeček značně širší hrudi.